Legálnost GPS lokátorů
Zábava se zaměřením polohy je v plném proudu. Všichni, kdo používáme internetové aplikace z úrovně mobilních zařízení, jsme lokalizováni. Většina z nich totiž vyžaduje zpřístupnění své geografické polohy. Hlad po znalosti aktuálního místa pobytu dalece překračuje potřeby velkých koncernů. Tímto hladem trpí také průměrný člověk. Lze tento hlad nějak uspokojit v souladu s platnou legislativou? Legálnost GPS lokátorů a nejlepší řešení.
Rychlé definování naší polohy na cestě a výpočet počtu kilometrů zbývajících do cíle. Nejzajímavější kavárny, doporučované restaurace a jiné atrakce v blízkosti naší polohy. Kontrola aktuální kvality ovzduší a nedalekých pokémonů, které chceme chytit do našeho pokeballu. Kdo z nás nevyužil takovéto služby? To vše je možné díky systému GPS.
Čím dál raději ale saháme po lokalizačních zařízeních, která nám umožňují uvést přesné místo pobytu konkrétní osoby, utíkajícího zvířátka a také movitého majetku. Na kolik se ovšem používání takovýchto zařízení slučuje se zákonem?
Co na to zákon aneb legálnost GPS lokátorů
Používání lokátorů se ne vždy shoduje s právem. Za prvé, narušuje ústavní právo na soukromí. Za druhé, mohou být ztotožněny se stalkingem – trestným činem spočívajícím v ustavičném obtěžování.
Zdánlivě se tak zdá být záležitost lokátorů vyřešena. Už v tento okamžik mohou mnozí z nás prohlásit, že podle předložených bodů, jsou lokátory prostě nelegální. Ovšem to není úplně pravda.
Kdy a komu lze instalovat GPS lokátor?
Montáž lokátoru do obojku utíkajícího čtyřnohého miláčka asi nenarušuje jeho právo na soukromí, protože zvíře nemá na takovéto právo nárok. Jak zodpovědný majitel psa nebo kočky mám právo je chránit před zaběhnutím nebo odcizením.
Podobně je tomu s dětmi, které s tím, jak čas běží, považují vyzvedávání rodiči ze školy za čím dál ostudnější. Zavedení dávky samostatnosti do života žáka základní školy je žádoucí, obzvláště, pokud je vzdálenost od domu spíše krátká. Každý rodič ale ví, co je strach a neklid o jeho zlatíčko. Pak nám na pomoc přicházejí GPS lokátory, které nám vložené do oblíbeného plyšáka nebo náramkových hodinek, umožní dosáhnout kompromisu. Strach o bezpečí dítěte mizí, když je vybaveno zařízením umožňujícím sledovat trasu jeho cesty. Navíc mnohé z lokátorů určených pro děti je vybaveno funkcí SOS tlačítka, které po stisknutí okamžitě informuje rodiče o nebezpečí.
Stejně tak je legální vybavit GPS lokátorem nám blízké starš í osoby – matku, otce, babičku nebo dědečka. Obzvláště, pokud tato osoba trpí neurodegenerativním onemocněním, např. Alzheimerovou chorobou. Náramkové hodiny jsou, podobně jako v případě dětských hodinek, také vybaveny SOS tlačítkem. Lokalizování polohy nám blízké starší osobě zabrání jejímu ztracení, potížím se samostatným návratem domů a umožňuje okamžité reakce v situaci přímého ohrožení.
Sledování starší osoby je tedy jednání v dobré víře. Pokud vybavujeme blízkého hodinkami tohoto druhu, vyplatí se tuto osobu informovat o dalších funkcích, které plní.
Zaměstnanec versus zaměstnavatel – lokátor v služebním automobilu
Téměř každý zaměstnanec přepravních služeb si minimálně jednou položil otázku: Má zaměstnavatel právo sledovat trasu auta, kterým se pohybuji? Má, i když si až 58 % profesionálních řidičů myslí, že lokalizace prováděná zaměstnavatelem hraničí se sledováním.
Služební automobil je majetkem zaměstnavatele. Zaměstnavatel ho tedy zpřístupňuje zaměstnanci za účelem plnění profesních povinností. A jen pro tyto účely. Má tedy právo kontrolovat, jestli je vozidlo používáno v souladu s jeho určením, např. jestli ho řidič nepoužívá pro soukromé účely. Kontrola tohoto druhu může být také založena na ověřování nedodržování předpisů silničního provozu, jako jsou jízda nadměrnou rychlostí nebo pohyb po silnicích, které nejsou určeny pro vozidla s takovouto hmotností. Podmínkou vykonávání takovéto kontroly je ale předchozí informování zaměstnance o jejím využití.
Pokud tak zaměstnavatel učinil a zaměstnanec s tím souhlasil, nemůže být řeči o nelegálním používání lokátoru.
Na stopě nevěry neboli lokátor v partnerově autě
Poslední výzkum ukazuje, že se k nevěře přiznává 46 % mužů a 32 % žen. Dlouhodobé románky jsou spíše doménou žen. Lze při hledání důkazů nevěry použít systém zaměřování polohy?
V případě takovéhoto cíle je věc jasná. Svázání se manželským svazkem nebo hypotékou na dům nestačí k tomu, abychom mohli partnera kontrolovat zcela libovolně. Použití lokátoru k takovémuto účelu by nás mohlo vystavit riziku nesení trestné zodpovědnosti.
Mnohem lépe si v tomto případě vedou nástroje, jako jsou mininikamera v bytě, jehož jsme majitelem. Co ale dělat, pokud se partner důsledně vyhýbá schůzkám v společném bydlení a důvod připouštět, že nám nezůstává věrný, nám dávají jeho časté odchody a „služební“ cesty?
Tato situace má dvě řešení. Pokud je auto, kterým se náš partner pohybuje, našim majetkem, můžeme v něm instalovat GPS lokátor. Máme totiž právo chránit náš vůz před krádeží a právě za takovým účelem instalujeme do svého auta lokátory.
Pro instalaci lokátoru se vyplatí rozhodnout i v případě, kdy jsme spoluvlastníky vozidla. Pak ovšem musíme informovat druhého majitele, což může znemožnit odhalení nevěry.
Pokud chceme získat důkazy nevěry, vyplatí se vsadit na pomoc soukromého detektiva.
Recept? Zdravý rozum
Použití GPS lokátorů je možné a za jistých situací zcela legální. Nepromyšlené použití nás ale vystavuje riziku nesení právních následků a setkání se s obviněním z nectění soukromí a chybějící důvěry. Jako vždy je nutné zachovat si zdravý rozum při věnování se vlastní špionské činnosti. Pokud nás trápí jakékoliv pochybnosti, měli bychom to konzultovat s odborníky a zadat činnost detektivovi.
Dodaj komentarz
Buďte první kdo bude komentovat!