Legálnost odposlechů

Snadný přístup k zařízením umožňujícím odposlouchávání vyvolává pokušení je používat. Mnoho lidí má ale pochybnosti: nevystavujeme se používáním odposlechů trestní odpovědnosti? Jak tomu s odposlechy je?

Ještě nedávno panovalo přesvědčení, že odposlouchávání jiných osob je přinejmenším málo elegantní chování, jestli ne hanebné a skandální, rozcházející se s pravidly sociálního soužití a s dobrými mravy. Ukazuje se však, že stále častěji odposloucháváme jiné, a jiní odposlouchávají nás. Široký sortiment dostupných odposlechových zařízení způsobil, že se čím dál větší procento Čechů uchyluje k této formě kontroly.

Právo na soukromí

Česká republika chrání osobnost člověka a jeho soukromí. Podle předpisů zaručuje ochranu obrazových a zvukových záznamů nebo projevů zaznamenané osoby a ochranu listovního tajemství. Znamená to ochranu zpráv a hovorů podávaných telefonem nebo emailem. Základem této právní ochrany jsou následující právní předpisy:

1. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
   V ustanovení čl. 7 odst. 1 je zakotvena zásada nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí. Tento princip je dále specifikován v ustanoveních čl. 10 odst. 2 a čl. 13, která upravují ochranu listovního tajemství, stejně jako tajemství jiných písemností a záznamů. Tato ustanovení zaručují též tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
   Ustanovení §11 a násl. korespondují s úpravou obsaženou v Listině základních práv a svobod. Zvláštní pozornost je zde věnována způsobu nakládání s obrazovými a zvukovými záznamy, týkajícími se fyzické osoby nebo jejích projevů.
3. Úmluva o ochraně lidských práv a svobod,  č. 209/1992 Sb.
   Ustanovení §11 a násl. korespondují s úpravou obsaženou v Listině základních práv a svobod. Zvláštní pozornost je zde věnována způsobu nakládání s obrazovými a zvukovými záznamy, týkajícími se fyzické osoby nebo jejích projevů.

Samozřejmě právo na ochranu osobnosti může být porušeno nezákonným pořízením.

Odposlech jako trestný čin?

Současně platí Trestní zákoník (Zákon č. 40/2009 Sb.). Zákon však nespecifikuje trest za nelegální odposlechy. V návrhu nového Trestního zákoníku taková informace byla umístěna. Poslanecká sněmovna návrh zamítla. Takhle to mělo vypadat:

§ 159

Porušení důvěrnosti ústního projevu a jiného projevu osobní povahy

(1) Kdo v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový nebo jiný prospěch, způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost, poruší důvěrnost neveřejně pronesených slov nebo jiného projevu osobní povahy tím, že ho neoprávněně zachytí záznamovým zařízením a takto zhotovený záznam zveřejní nebo ho jiným obdobným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin vůči jinému pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako úřední osoba, b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Legálnost odposlechů – podmínky 

Záznam může být pořízeny pokud splňuje tyto zákonem definované podmínky:

1. Souhlas zaznamenané osoby,
2. Bez souhlasu zaznamenané osoby na základě těchto zákonných licencí:

• Vědecké a umělecké účely.
• Úřední licence – záznam může být pořízen pro účely výkonu státní moci.
• Zpravodajská licence – záznamy pro tiskové, rozhlasové, filmové a televizní zpravodajství.

Odposlechy v trestním řízení

Legálnost odposlechů v trestním řízení je v poslední době frekventovaným tématem. Zabývají se tím média při rozebírání známých kauz a soudy při své rozhodovací činnosti. Odposlech je upraven v § 88 an. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“. Základní vstupní podmínkou je vedení trestního řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let pro vyjmenované zločiny nebo jiné úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Odposlechy jako způsob péče o dítě?  

Podle Úmluvy o právech dítěte má každé dítě právo na soukromí, přesně tak, jako dospělý člověk. Odpůrci používání odposlechu vůči dítěti toto ustanovení čím dál častěji zdůrazňují. Nejdůležitější je ale zájem dítěte a v opodstatněných případech může být jeho právo na soukromí omezeno.

Pokud se řídí bezpečím svých pokladů, jsou rodiče oprávněni kontrolovat je. Běžně používané elektronické dětské chůvičky přeci nejsou ničím jiným než odposlechy!

„Boží oko“ rodiče ale mění své zorné pole společně s tím, jak léta ubíhají. Náctiletí nevyžadují neustálou péči, proto je odposlouchávání rozhovorů se známými nebo prvními láskami už narušením jejich soukromí.

Odposlech namísto důvěry?

Používání odposlechu pro dohled nad životním partnerem je velmi kontroverzní myšlenka. Přesto jde o nejčastější důvod Čechů pro nákup odposlechů. Čím dál větší část společnosti přiznává, že kontrola partnerových hovorů jim přináší pocit klidu a stabilizace ve vztahu. Z odposlouchávání manžela/ky nebo druha/družky se už stala skutečná epidemie.

Ovšem pro shromáždění důkazů o nevěře a neloajálnosti partnera je rozhodně bezpečnější využít služeb soukromého detektiva nebo provést testy typu SemenSPY.

Kontrola zaměstnance – je možné pracovníky odposlouchávat?

Stále častěji slyšíme o případech kontroly pracovníků zaměstnavatelem. Instalování odposlouchávacích zařízení na pracovišti je možné jen v konkrétních opodstatněných případech.

Když má zaměstnavatel podezření vůči zaměstnavateli, že páchá trestný čin, např. vynáší důvěrné informace týkající se soukromých údajů zákazníků, nebo jedná za účelem ověření si získaných informací o trestné činnosti, určuje pachatele a chce získat důkazy je používání odposlechu legální. Podmínkou je ovšem získání souhlasu zaměstnanců s instalací odposlechu. Jeho použití musí mít dočasný charakter, tedy jen do okamžiku zjištění trestného činu nebo jeho pachatele.

Neustálé nahrávání hovorů zaměstnanců je typické v odvětví call center. A v tomto případě musí zaměstnavatel informovat zaměstnance, že charakter jeho práce vyžaduje odposlouchávání a kontrolu jím vedených telefonických hovorů se zákazníky.

Odposlech není pro každého

Rozhodnutí se pro odposlech rovná se balancování na hraně práva. Je třeba si to uvědomovat a přistupovat k záznamu zvuku uváženě. Využitím možnosti nahrávání způsobem, který se neshoduje s právem, se vystavujete riziku závažných sankcí. Ovšem legální používání odposlechů nám může přinést výhody.

Odposlechy jsou dokonalým zdrojem pro nás důležitých vědomostí, zlepšení bezpečnosti své a našich blízkých a možnosti domáhat se svých práv soudních cestou. V přístupu k odposlouchávacímu příslušenství si je nutné zachovat zdravý úsudek. Tak, abychom v touze prokázat vinu neuškodili sobě.