Zákony dědičnosti – jak funguje kalkulačka otcovství?

Určení otcovství

Modrooká blondýnka čeká dítě se zelenookým mužem s ryšavými vlasy. Jakou barvu očí a vlasů bude mít jejich potomek? Pamatujete si na hodiny biologie a zákony dědičnosti? Je genetika skutečně takto jednoduchá? Jak funguje naše kalkulačka otcovství a musí mít vždy pravdu? 


Zakládá se na Mendlových zákonech

Zákony formulované Gregorem Mendlem v r. 1866 se týkají pravidel předávání dědičných rysů.

  1. Každý fenotypový rys je podmíněn jednotkami, kterým se říká geny. V diploidních organismech má každý gen dvě alely (s výjimkou genů nacházejících se na pohlavních chromosomech, v mitochondriích a chloroplastech). Během tvorby gamet podléhá každý pár alel segregaci a gameta přenáší jen jednu alelu daného genu, pocházející od jednoho z rodičů (zákon o čistotě gamet). Projevují se jen dominantní alely; recesivní alely se mohou projevit jen u homozygotů (jedinců s identickým párem alel).

  2. Geny se dědí nezávisle (zákon náhodné segregace, splněný pro geny umístěné na různých chromozomech).


Jak tomu rozumět?

Alela, o níž mluvil Mendel, je nejjednodušeji řečeno jednou z verzí genu. Mezi vlastnostmi člověka se odlišují tzv. dominantní vlastnosti a recesivní vlastnosti. Právě dominantní vlastnosti (jinak řečeno „silnější“ geny) zodpovídají za to, jak bude vypadat náš potomek. Pravděpodobně… Existuje totiž možnost, že v genetické válce nakonec zvítězí recesivní gen, tedy ten teoreticky slabší.

Kalkulačka otcovství zákony dědičnostiMezi dominantní vlastnosti se řadí např. tmavé a vlnité vlasy, hnědé, oříškové a zelené oči, bohaté ochlupení těla, běžná pigmentace pokožky, pihy, dobrý sluch, dlouhé řasy, odstávající uši, sklon k předčasnému plešatění a také vady zraku, jako je astigmatismus, dalekozrakost a krátkozrakost. Dominantní geny zodpovídají také za „hrbatý“ nos, krevní skupinu A nebo B, dobrou srážlivost krve, sklony k alergiím, zvýšený tlak nebo trpasličí vzrůst.

Za projevení recesivních genů u potomka zodpovídají (v teoretické rovině) rodiče, u nichž obou se tyto geny vyskytují. Recesivní vlastnosti jsou blond, ryšavé a rovné vlasy, slabé ochlupení těla, chybějící sklon k plešatění, albinismus, absence pih, vrozená hluchota, modré, šedé nebo pivní oči, správný zrak, krátké řasy, přiléhající uši, rovný nos, krevní skupina 0, hemofilie, žádné alergie, sklon k cukrovce, srpkovitá anémie, běžný vzrůst nebo sklon k tuberkulóze.

Proto hnědoocí rodiče s největší pravděpodobností přivedou na svět potomka s hnědýma očima, ale ne nezbytně. Může mít také modré oči (recesivní vlastnost). Ovšem v případě rodičů s modrýma očima (recesivní gen) se spíše nevystupuje možnost výskytu dominantního genu, tedy hnědých očí. Spíše, protože genetika nám ráda motá hlavu.


Žena s krevní skupinou A, žije ve svazku s mužem s krevní skupinou 0…

Určení krevní skupiny dítěte je nezbytné nejen z hlediska ověření otcovství, ale také zajištění mu bezpečí a zdraví za případných stavů ohrožení života. Znalost krevní skupiny umožňuje správnou transfuzi krve.

Dominantním systémem krevních skupin je systém AB0. V Česku má nejvíce osob krevní skupinu A. Nejvzácněji se vyskytuje skupina AB. Skupina 0 převažuje mezi Angličany, Indy, Číňan, Etiopany a eskymáky (Inuity). Skupina AB je poměrně nejvzácněji se vyskytující krevní skupinou ve všech populacích.

Na základě nám už známých dominantních a recesivních vlastností můžeme o krevní skupině narozeného dítěte tvrdit:

Příklady:Krev a kalkulačka otcovství

Pokud mají oba rodiče krevní skupinu A, může mít dítě skupinu A nebo 0, protože může dojít k projevení recesivního genu (tedy skupiny 0). Rodiče s krevnímu skupinami A a B dávají potomkovi největší spektrum možností krevní skupiny – A, B, AB, 0. Dítě rodičů se společnou krevní skupinou 0 bude mít také krev 0, protože dochází k projevení recesivního genu vyskytujícího se u obou rodičů. Pokud má některý z rodičů krevní skupinu AB, není možné, aby se u potomka vyskytla skupina 0. 

O krevních skupinách se hodně mluví také v kontextu tzv. sérologickém konfliktu. V letech 1900-1910 vedly výzkumy hematologů k objevení chemických faktorů v krvi – antigenů a protilátek. Nejrozšířenější antigen Rh byl v r. 1941 odhalen K. Landsteinerem, u asi 85 % lidí z našeho kulturního okruhu se vyskytuje antigen Rh. Odtud se vzalo označení jejich krevní skupiny Rh+. Krev osob, u nichž se tento faktor nevyskytuje, je Rh-.

O sérologickém konfliktu mluvíme, když matka s krevní skupinou Rh- v sobě nosí plod se skupinou Rh+. Je to možné, protože tento faktor dítě dědí po otci. Faktor plodu pronikající přes placentu během porodu se dostává do krve matky. V matčině organismu pak dochází k obranné reakci – bílé krvinky matky vytvářejí protilátky anti-Rh. Nově narozené dítě to nijak neohrožuje, ale může to komplikovat další těhotenství. Během následujícího těhotenství přecházejí Rh protilátky z krve matky do krevního oběhu plodu, ničí jeho krvinky, poškozují plod, vyvolávají potrat nebo novorozeneckou žloutenku.


Když je to tak jednoduché a zřejmé, proč dělat testy DNA?

Mendelovský způsob dědičnosti, který si většina z nás pamatuje ze školních lekcí biologie, je v zásadě správný a na jeho základě vznikla naše kalkulačka otcovství umožňující konfrontovat očekávanou krevní skupinu dítěte, jeho barvu očí nebo vlasů.

Přináší náhled na to, jak by se podle teorie měly dědit jisté vlastnosti. Od roku 1866 genetika ale postupuje kupředu mílovými kroky v rámci výzkumu lidského genomu. A i když o ní i nadále nevíme všechno, je už jasné, že dědičnost může probíhat mnohem komplikovanějším způsobem, než tím, kterým nám představil Mendel.

Kalkulačka otcovstvíMendel připisoval jen jednomu genu zodpovědnost za jen jednu vlastnost. Ve skutečnosti ale k takovémuto působení nemusí docházet vždy. Dnes už víme, že za jednu vlastnost může zodpovídat celý soubor genů, proto je tak důležité nechat si své obavy potvrdit s pomocí profesionálních testů DNA.

Více než jeden gen se jistě podílí na dědičnosti takových vlastností, jako jsou tmavé vlasy, hnědé, oříškové a zelené oči. V mnoha případech, jako jsou např. sklony k nemocem, hrají klíčovou roli nejen samotné geny, ale také vlivy prostředí. Sklon k předčasnému plešatění nebo hemofilie se dědí způsobem souvisejícím s pohlavím.

Mendel nám toho řekl hodně, ale není konečným rozhodčím. A přesně tak je to s naší kalkulačkou otcovství.

Dodaj komentarz

avatar
  Subscribe  
Upozornit na